top of page
Meditace

Rok se sebou v rytmu přírody

Rok se sebou v rytmu přírody

Příroda nezrychluje. Nezpomaluje. Jen plyne. A ty můžeš plynout s ní.

​

Tato sada šesti meditací tě provede celým rokem, každou vrstvou, každou jeho energií. Od jarního probouzení přes letní záření, pozdní léto sklizně a podzimní pouštění až po zimní ticho a každodenní usínání v propojení s nebem a zemí.

​

Každá meditace je nesena symbolikou tradiční čínské medicíny, pěti elementů a přirozených zákonů přírody. Ne jako učebnice. Jako tělesná zkušenost. Žena to nepřečte hlavou, pocítí to v těle.

​

Meditace jsou dostupné jednotlivě, protože každé roční období přichází ve svůj čas. Koupíš tu která tě osloví právě teď. A až přijde další doba, víš kde ji najdeš.

​

Jednotlivé meditace: 290 Kč každá  (každá cca kolem 7 minut)

Celá sada všech šesti meditací: 1290 Kč (usínací meditace jako bonus zdarma, 12minut)

​

  • Důležité upozornění: Odesláním platby potvrzujete, že jste přihlášeni k ochraně osobních údajů s našimi Obchodními podmínkami a zásadami a souhlasíte s nimi.

  • Zároveň odesláním platby udělujete výslovný souhlas s dodáním digitálního obsahu ( 3meditačních nahrávek obsahu ve formátu zip.) před dokončením zákonné 14denní lhůty pro odstoupení od smlouvy po doručení nahrávek zaniká podle § 1837 písm.I) občanského zákoníku.

​

 

Do poznámky k platbě napiš svůj email a název meditace, kterou jsi vybrala. Po zaplacení QR kódu vám meditaci pošlu osobně do 24 hodin. 

​

​

🌿 QR KÓD ZDE pro celý balíček🌿

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

🌿 QR KÓD ZDE pro jednotlivé meditace🌿

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​

​​​​

Těším se, že tě na té cestě potkám. Pokud bys chtěla pokračovat můžeš tady.

​

celá.png
290.png

1

Usínací meditace
propojení s nebem a zemí

Jsou večery, kdy den prostě nechce pustit. Myšlenky se točí dokola, seznam nesplněných úkolů se přehrává znovu a znovu, a ty víš, že bys měla spát, ale tělo ještě drží napětí.

Tato meditace tě provede cestou od toho napětí až k hlubokému uvolnění. Skrze propojení s nebem nad tebou a zemí pod tebou, skrze vědomé pouštění dne, skrze uvolnění každé buňky těla až k přijetí té nejdokonalejší verze sebe samé.

Povinnosti čekají na zítřek. Dnes v noci nejsou tvoje

​

Délka nahrávky: cca 12minut. Ideální poslouchat v posteli, těsně před spaním.

2

Jarní meditace
Rozkvět, tvoření, bambus ve větru

Jaro přichází a v těle to cítíš. Jako by se v tobě něco otvíralo, probouzelo, chtělo ven.

Tato meditace tě provede probuzením tvého vnitřního semínka, toho, co celou zimu čekalo a sbíralo sílu. Skrze symboliku elementu dřeva a pružnosti bambusu tě povede k vizi, k jasnému směru, který vychází z tvého středu, ne z tlaku okolí. Při práci s játry a plynulým tokem energie, aby tvoření přicházelo přirozeně, bez námahy, bez spěchu.

​

Délka nahrávky: cca 7 minut. Krásná ráno při probuzení nebo v přírodě na jaře

 

 

3

Letní meditace
Tiché srdce a záření bez vyhoření

Léto je čas plnosti. Dáváš, tvoříš, sdílíš. A přesto někdy cítíš, že oheň hoří příliš naplno a hrozí, že vyhasne.

Tato meditace tě provede zklidněním plamene srdce. Skrze symboliku elementu ohně a ducha Shen tě povede k rovnováze mezi dáváním a přijímáním, k tomu, aby tvé záření vycházelo z vnitřního klidu, ne z vůle. Protože slunce svítí ze své podstaty, ne ze snahy.

​

Délka meditace: cca 7 minut. Ideální v poledne, v tiché chvíli uprostřed léta.

4

Meditace pozdního léta
Sklizeň a přijímání péče

Jsou chvíle kdy jsi dávala celý rok a zapomněla sklízet. Přijímat. Být nasycená.

Tato meditace tě provede do středu sebe, do elementu země a energie pozdního léta. Skrze práci se slezinou a žaludkem, orgány, které přeměňují nejen jídlo, ale i zážitky a vztahy, tě povede k tomu, abys dovolila sobě samé být naplněna. Sklizeň je jen pro ty, které si dovolí sklízet.

​

Délka nahrávky: cca 7 minut. Krásná na přelomu léta a podzimu, při sklizni zahrady nebo po návratu z dovolené.

5

Podzimní meditace
Shazování masek a čistá esence

Stromy pouštějí listí bez boje. A ty?

Tato meditace tě provede podzimním rituálem pouštění. Skrze element kovu, vědomý dech a symboliku kůže jako hranice vůči světu tě povede k tomu, co zůstane. až odpadne vše nepotřebné. Pod všemi maskami, rolemi a přizpůsobováními je čistá esence. Zlato, které nikdy nezrezavělo.

To jsi ty

​

Délka nahrávky: cca 7 minut. Nejsilnější v říjnu nebo listopadu, večer u svíčky

6

Zimní meditace
Jing, důvěra a tiché světlo v hloubce

Zima nic nechce. Jen důvěru.

Tato meditace tě provede hlubokým odpočinkem duše i těla. Skrze element vody a symboliku ledvin jako zásobárny životní esence Jing tě povede k tomu, abys přestala vybírat z účtu, který se pak těžko doplňuje. V zimním tichu se Jing obnovuje, síla zraje a připravuje se na jaro, které teprve přijde.

Nemusíš nic dělat. Jen věřit, že se to děje.

​

Délka nahrávky: cca7 minut. Nejhlouběji zapůsobí v prosinci nebo lednu, v posteli nebo pod dekou při svíčce.

jarní
Pohádka o jaru
Dívka která čekala na první lístek

Žila jednou dívka, která každou zimu usínala spolu se stromy. Lehla si do ticha, zavřela oči a čekala.

​

Ostatní se smáli. proč neplánuješ, co zasadíš, kolik sklidíš? proč jen tak ležíš?

​

Ale dívka věděla něco, co ostatní zapomněli. Že semínko neroste když ho tlačíš. Roste když mu věříš.

​

A pak přišel den, kdy ucítila v bříšku něco teplého. Jako záchvěv. Jako první nádech jara. Zvedla se, vyšla ven a pod sněhem uviděla první zelená výhonek.

​

Nebyla to náhoda. Bylo to semínko, které celou zimu čekalo přesně jako ona.

​

A od té doby věděla, že každé tvoření má svůj čas. A že nejsilnější věci rostou v tichu, ne ve spěchu.

​

​

​

​

​

letní
Pohádka o létě
Žena, která se bála zhasnout

Byla jedna žena, která svítila pro celý svět. Vařila, pečovala, naslouchala, pomáhala. Její plamen hořel naplno od rána do noci.

​

Jednoho dne si sedla na zahradu a ucítila, jak je prázdná.

​

Přišla k ní stará lípa a řekla: Sluníčko také svítí celý den. Ale víš, proč mu nedochází světlo?

​

Žena zavrtěla hlavou.

​

Protože svítí ze sebe, ne ze snahy. Nikdy nesvítí, aby se zalíbilo. Svítí, protože to je prostě to, čím je.

​

Žena zavřela oči a poprvé za dlouho položila ruku na srdce. Cítila tam tiché teplo. Pořád tam bylo. Jen ho zapomněla živit.

​

Od té doby se každý den zastavila. Jen na chvíli. Jen pro sebe. A zjistila, že čím víc přijímala, tím víc mohla dávat.

​

​

​

pozdni leto
Pohádka o pozdním létě
Žena, která neuměla sklízet

Bylo jednou pole, které celé léto vydávalo. Pšenice, slunečnice, tykve. Vše rostlo a zrálo a bylo připraveno.

​

Ale hospodyně pole se neodvažovala sklízet. Co když toho není dost? Co když si zasloužím jen trochu?

​

Přišla k ní stará sousedka a vzala ji za ruku. Pojď, řekla tiše. A vedla ji na pole.

​

Podívej se. Pole ti dává vše, co má. Ale sklizeň se koná jen tehdy, když přijdeš a přijmeš.

​

Hospodyně se sehnula a poprvé v životě vzala do dlaní těžký klas. Ucítila jeho váhu. Jeho plnost. a v očích se ji zalesklo.

​

Naučila se toho dne, že přijímat není slabost. Je to odvaha říct: Jsem toho hodná.

​

​

podzimní
Pohádka o podzimu
Dívka, která se bála být prázdná

Každý podzim se dívka bála. Stromy kolem ní pouštěly listí a ona si myslela, že jsou smutné.

​

Jednoho dne si dívka sedla pod holý strom a dívala se na něj.

​

Jak je prázdný pomyslela si.

​

A strom se tiše usmál. Protože věděl něco, co dívka ještě nevěděla. Že v prázdnotě je nejvíc. Že právě tehdy, když nic není vidět, se uvnitř odehrává to nejdůležitější.

​

Dívka se podívala na sebe. Kolik masek nosila. Kolik rolí hrála. Hodná dcera. Správná matka. Spolehlivá kamarádka.

​

A co když je pod tím vším taky taková prázdnota? Tichá, čistá, plná?

​

Tu zimu si dovolila být trochu prázdná. Bez výkonu. Bez přizpůsobování. a poprvé v životě ucítila, jaká doopravdy je.

​

Čistá. Prostá. Celá.

​

​

zimní
Pohádka o zimě
Žena, která se naučila věřit tmě

Přišla zima a sní tma. Žena seděla u okna a dívala se na holé stromy.

​

Nic neroste, řekla smutně. Všechno spí.

​

Ale pak uviděla malou myšku, jak si nese do nory zásoby. Klidnou. Bez spěchu. Bez strachu.

​

Ona ví něco, co já ne, pomyslela si žena.

​

Šla ven a přiložila ruku ke kůře starého jasanu. A pod dlaní ucítila teplo. Slabé, ale živé.

​

Strom nespí, šeptl jí vítr. Strom hromadí. Stahuje sílu do kořenů. Připravuje se na jaro, které ještě nevidí.

​

Žena se vrátila domů, uvařila si čaj a poprvé za dlouho si sedla bez plánu. Bez seznamu úkolů. Jen tak.

​

A v tom tichu ucítila, jak se v ní něco doplňuje. Tiše. Pomalu. Jako kořeny v zimní zemi.

​

Důvěřovala tmě. A tma ji nezklamala.

Motýl na pobočce

​© 2021 by Lenka Tučková                                   

  • Facebook
  • Instagram

můžete mne nalézt na sociálních sítích Instagramu a Facebooku

bottom of page